Úvod / Informace / Popis, výskyt a imitace nejznámějších drahokamů

Popis, výskyt a imitace nejznámějších drahokamů

Většina drahým kamenů (kromě organických materiálů jako jsou korály nebo perly) vznikly jako součást hornin Země. Mají charakteristické fyzikální a chemické vlastnosti, díky kterým je určujeme a také odlišujeme od imitací.

Drahokam dělají 3 základní předpoklady: Krása, odolnost a vzácnost. V přírodě jen velice vzácně vznikají podmínky, které umožnují výskyt dokonale čistého drahokamu. Často obsahují různé příměsi jiných chemických látek, jiných minerálů nebo obsahují velký počet inkluzí. Proto se začaly už počátkem 19. století v laboratořích vyrábět dokonale čisté drahokamy. Člověk dokáže vyrobit syntetickou napodobeninu se stejnými fyzikálními i chemickými vlastnostmi. Takto vzniklé dokonale čisté drahokamy však nikdy nedosáhnou výše originality ani vzácnosti přírodních drahokamů. Nejdůležitější fyzikální vlastností je tvrdost. Německý mineralog Friedrich Mohs vytvořil základní stupnici tvrdosti 1 – 10, která je standardem pro celý svět. Všechny světové gemologické laboratoře z této stupnice vychází a nazýváme ji tedy Mohsovou stupnicí tvrdosti. Ostrými hranami těchto minerálů se rýpe do zkoumaného minerálu, aby se zjistila jeho relativní tvrdost. Tvrdost 10 má pouze jeden drahokam a to je diamant. Ve šperkařství se používají drahokami především s tvrdostí 7 a výše.

Mohsova stupnice tvrdosti

mastek
halit (sůl kamenná)
kalcit, perly
fluorit, perly
apatit
živec, nefrit
křemen (ametyst, citrín, záhněda, růženín, křišťál a další), zirkon
topaz, kubická zirkonie, beryl (akvamarín, smaragd), turmalín
korund (rubín a safír)
diamant

Ve šperkařství se používají drahokamy především s tvrdostí 7 a výše. Výjimku tvoří organické látky jako jsou např. perly.

PERLY

Index lomu: 1,53 – 1,69
Hustota: 2,66 – 2,76 g/cm³
Mohsova stupnice tvrdosti: 2,5 – 4,5

Vznik a výskyt perel

Perly jsou jedním z mála šperkařského materiálu, který je tvořen živými organismy. Perly jsou složeny z uhličitanu vápenatého ve formě aragonitu a organické látky conchiolin, které se hromadí v soustředných vrstvách. Díky nízké tvrdosti se jedná o velice citlivý a křehký materiál.

99% perel na trhu jsou perly kultivované, tzn. pěstovány, a to tak, že se vloží cizí látka (jádro – nukleus) dovnitř ústřice nebo slávky a tato nukleus je obalována perletí. Existují perly sladkovodní a mořské.

K nejznámějším mořským odrůdám např.:

Perly Akoya: přirozeně se vyskytují v bílé, ale i jiných barvách (i černé a velmi tmavě modré). sPochází z Japonska a Číny. Mají kulatý tvar a zrcadlový, téměř kovový lesk.

Bílé Jihomořské perly: většinou pocházejí ze západního pobřeží Austrálie. Zlaté Jihomořské perly pocházejí z Filipín a Indonésie. Tyto perly jsou ceněny pro svou velikost, pravidelný tvar a proto, že je jich nedostatek.

Tahitské perly „Černé perly“ pochází z ostrovů ve Francouzské Polynésii. Mají různé barvy, často přechody barev: ze zelené na modrou, červenou, zlatou, stříbřitou a černou. Na trhu se objevily až v roce 1900.

Největší produkce kultivovaných perel je v Číně, díky tomu perly výrazně ztratily na ceně.

Nejhojnější a cenově nejdostupnější jsou sladkovodní perly. Sladkovodní perlorodky mohou produkovat až 50 perel v jediné lastuře (mořské pouze jednu až tři). Sladkovodní perly se přirozeně vyskytují nejčastěji v bílé barvě, výrazně vzácněji i v broskvové, růžové, fialové, a dokonce někdy brčálové a modré. Sladkovodní perly jsou méně žádané, hlavně pro širokou dostupnost a kvůli zvyku tvořit nežádoucí, nepravidelné tvary (skutečně kvalitní materiál je poměrně vzácný a náležitě hodnotný).

Laboratorní procesy upravující kvalitu

mimo klasické barvení či bělení se perly ozařují, potahují barevným plastem a poměrně časté je i leštění povrchu. Dá se říci, že blíže nespecifikované perly jsou sladkovodní a dobarvované. Což platí i pro perly bílé, které se téměř automaticky bělí do jednotného odstínu. Techniky barvení jsou na velmi vysoké úrovni a v mnoha případech je lze odhalit až komplexními testy v laboratoři. Imitace jsou také poměrně časté. Skleněné, porcelánové a plastové se dají odhalit poměrně jednoduše. Velmi časté jsou i tzv. SHELL perly. Jedná se o umělý KORÁLEK vytvořený slepením drcené perleťoviny (často ve vrstvách, které po rozbití připomínají přírodní perly), která je následně vytvarována, vyleštěna a obarvena (a velmi často prodávána jako „Jihomořská/Tahitská“ Shell perla).

Péče o perly

Nesnesou se s běžnou domácí chemii, parfémy, tělové krémy, saponáty, které dokáží poškodit povrch a zbavit tak perlu lesku. Skladovat by se měly odděleně a v temném prostředí.

Po každém nošení otřít jemným hadříkem
Čistí se ve vlažné mýdlové vodě a amoniaku/alkoholu
Můžeme mazat olivovým olejem nebo lanolinem každé 2 roky (pro udržení lesku)

Všechny procesy upravující kvalitu, barvu nebo čistotu odhalí kvalifikovaný pracovník v gemologické laboratoři především pomocí mikroskopu. Pokud není kupující upozorněn na tyto úpravy snižující cenu drahokamu nebo není-li tato informace uvedena v certifikátu, dopouští se prodávající podvodného jednání.

PŘEJÍT NA NABÍDKU: PERLY, ŠPERKY S PERLAMI

Perlový náhrdelník s diamantovou sponou

NEFRIT

Index lomu: 1,615 – 1,653
Hustota: 3,00 – 3,15 g/cm³
Mohsova stupnice tvrdosti: 6 - 6,5
Krystalizace: jednoklonná (monoklinická) a krystaly se objevují jen vzácně a to hranoly a sloupce

Nefrit se vyskytuje se v zelené, šedozelené, hnědé, nažloutlé barvě a patří do skupiny aktinolitů. Často je zaměňován za jadeit, který má podobné chemické i fyzické vlastnosti. V praxi se můžeme setkat s označením jade jak pro nefrit tak i jadeit. Jedno čínské přísloví říká: „Zlato je drahé, ale nefrit má nedocenitelnou cenu.“ Jinými slovy – zlato rovná se bohatství, ale nefrit ztělesňuje něco, co vším tím zlatem a penězi koupit nelze.

Cena nefritu v Číně v posledních letech enormně vzrůstá.

V nejstarším čínském slovníku je výraz „Šuo Wen Ťie C'", který znamená: „Nefrit, nejkrásnější ze všech kamenů a ztělesňuje pět ctností.“ Těmi pěti ctnostmi je míněna moudrost, spravedlnost, milosrdenství, skromnost a odvaha

Vznik a výskyt nefritu

Pro geology byl nefrit dlouhý čas považován za mysterium. Nachází se pouze v řekách a v kamenech, kdy byl po dlouhý čas transportován z původního naleziště. Vzniká při nízkoteplotní vysokotlaké metamorfóze (přeměně) v sodíkem bohatých horninách.

Laboratorní procesy upravující kvalitu

Nefrit může být upraven impregnací (uměleckou pryskyřicí), bělen nebo barven chromovou solí. Úpravu odhalíme mikroskopem, kdy je identifikací koncentrace pryskyřice nebo barviva v přirozených prasklinách.

PŘEJÍT NA NABÍDKU: NEFRIT, ŠPERKY S NEFRITEM

KŘEMEN

Index lomu: 1,564 – 1,604
Hustota: 2,65 – 2,78 g/cm³
Mohsova stupnice tvrdosti: 7
Krystalizace: klencová (trigonální) a tvoří šestiboký hranol - často dochází k dvojčatění krystalů

Vznik a výskyt křemene

Hojně se vyskytuje v litosféře, kde tvoří jeden z nejdůležitějších minerálů. To je také důvod, proč má tolik možností vzniku: v magmatických, sedimentárních, metamorfovaných horninách, v pegmatitech nebo hydrotermálně, v geodách, v agregátech…

Klasifikuje se jako:

a) makrokrystaly: průhledné

křišťál – bezbarvý
Ametyst – fialový
Citrín – žlutý
Záhněda – kouřový
Prasiolit – zelený
Růženín - růžový

b) masivní krystaly: průhledné až průsvitné

Aventurín – zelený
Modrý křemen – modrý
Kočičí oko – šedozelený
Tygří oko – zlatohnědý
Jestřábí oko - modrozelený

c) vláknité agregáty: průsvitné až opakní

chalcedon – modrošedý
karneol – oranžový
Sarder – hnědý
onyx – černý
chrysopras – zelený
mechový achát – průhledný/šedý s inkluzemi připomínající mech
dendritický achát – světle šedý s tmavými inkluzemi
achát – texturovaný ve všech barvách
heliotrop – zelený s červenými skvrnami

d) zrnité agregáty: opakní

jaspis – ve všech barvách s texturou
zkamenělé dřevo – většinou hnědé
pazourek – šedý, hnědočervený, zelený, černý
Prasem - zelený
Plasma – zelený

Laboratorní procesy upravující kvalitu

Tepelným zahříváním se může změnit fialový ametyst na žlutý citrín (citrín je poměrně vzácný ve velkých krystalem, proto se často imituje zahřátým ametystem). Pokud se ozáří (gama) křišťál, změní se v záhnědu. Na základě porozity se mohou barvit i některé acháty a jaspisy pro výrazné barvy.

Časté imitace: syntetické křemeny - především ametysty a citríny

PŘEJÍT NA NABÍDKU: KŘEMEN, ŠPERKY S KŘEMENEM

TURMALÍN

Index lomu: 1,614 – 1,666
Hustota: 2,90 – 3,40 g/cm³
Mohsova stupnice tvrdosti: 7 - 7,5
Krystalizace: klencová (trigonální) a tvoří hranoly

Turmalín existuje v celé škále barev. V gemologické kvalitě se nejvíce objevuje červený nebo růžový Rubelit (mangan), dále zelený Verdelit (železo), zářivě zelený chromový turmalín, modrý Indigolit, oranžový až hnědý Dravit, bezbarvý Achroit, žlutý Kanárkový turmalín a v poslední řadě ten nejvzácnější Paraiba. Paraiba je modro-zelený turmálín se zářivou až neonovou barvou (mangan a měď). Existují také vícebarevné turmalíny, jako jsou Elbaity, Liddicoatit a nejznámější kombinací je Watermelon turmalín, který tvoří krystaly tak, že uprostřed zelené slupky je skrytý růžový vnitřek.

V Indii a také na Srí Lance bylo známo, že turmalínové krystalky vhozené do horkého popela nejprve částečky popela přitahovaly a potom odpuzovaly. Turmalín má zajímavou schopnost pyroelektricity a piezoelektricity. Pyroelekrický jev je schopnost krystalu generovat elektrické napětí při jeho deformování. Piezoelektrický jev zase generuje napětí při změně teploty.

Vznik a výskyt turmalínu

Vznikají v pegmatitech (hrubozrnných magmatických horninách). Převážně červené, zelené a paraiba turmalíny nacházíme v Brazílii, červené v USA a Afganistánu, zeleno-modré a červené v Namibii, zelené a oranžové v Tanzanii, různé barvy v Mozambiku a Madagaskaru, kanárkově žluté v Zambii.

Laboratorní procesy upravující kvalitu

Zahřáním na 650°C mohou být tmavě zelené a zeleno-modré turmalíny zesvětleny, stejným způsobem se mění hnědočervené do růžova a fialové do modra (růžová zmizí a objeví se zářivá tyrkysově modrá – paraiba). Používá se také ozáření růžových turmalínů, které se mění v sytě červené.

Časté imitace: sklo, syntetické spinely

PŘEJÍT NA NABÍDKU: TURMALÍN, ŠPERKY S TURMALÍNEM

SMARAGD

Index lomu: 1,564 – 1,604
Hustota: 2,65 – 2,78 g/cm³
Mohsova stupnice tvrdosti: 7,5 - 8
Krystalizace: šesterečná (hexagonální), tvoří hranoly a hranoly s pyramidami a pinakidy.

Tento drahokam řadíme do skupiny berylů. Smaragd je díky obsahu chromu zbarven dozelena. Beryly se v přírodě vyskytují v dalších barevných variacích: nebesky modrý AKVAMARÍN, bezbarvý se nazývá GOSHENIT, žluto-zelený je HELIODOR, růžový MORGANIT a červený BIXBIT (USA). Rozdíl mezi těmito drahokami určuje chemické složení.

Vznik a výskyt smaragdu

Smaragd vzniká dvojím způsobem:

Způsob: hydrotermálně a případně metasomaticky (pochod, kdy jedna složka systému je postupně nahrazována jinou)

Jedná se o nejkvalitnější kolumbijské smaragdy! Jsou výjimečně čiré.

Kontaktní metamorfózou (v slídových a hornblenditových břidlicích). Vyskytují se v Brazílii, Zambii, Tanzanii, Madagaskaru, Rusku, Indii a Zimbabwe.

Obsahují typické inkluze jako je slída, pikolit, negativní krystaly, dvoufázové inkluze (tekutina+plyn) a jiné…

Laboratorní procesy upravující kvalitu

U tepelně ošetřených (heat treatment) berylů se upravuje intenzita barvy. Například zahřátím lososověoranžových berylů se při teplotě 450-500°C mění beryl na růžový morganit.

Iradiací (gama záření) bezbarvé a slabě narůžovělé beryly přechází do intenzivní růžové barvy.

Čistotu smaragdů lze upravit zahřátým olejem z cedrového dřeva, voskem nebo pryskyřicí za použití tlaku. Tyty materiály by měly mít podobně vysoký index lomu jako samotný smaragd (R.I. 1,54)

Na trhu se také objevují dobarvené beryly (dyeing). Tak jako u korundu za pomocí barevných olejů a pryskyřic.

Časté imitace: sklo, YAG, doublety a triplety.

PŘEJÍT NA NABÍDKU: BERYL, ŠPERKY S BERYLEM

AKVAMARÍN

Index lomu: 1,564 – 1,604
Hustota: 2,65 – 2,78 g/cm³
Mohsova stupnice tvrdosti: 7,5 - 8
Krystalizace: šesterečná (hexagonální), tvoří hranoly a hranoly s pyramidami a pinakidy.

Tento drahokam řadíme do skupiny berylů. Je milován po celém světě právě pro svoji krásnou světle modrou průzračnou barvu jako moře. Již od dob co vypluli první námořníci na moře, věřili, že dokáže zklidnit rozbouřené moře.

Laboratorní procesy upravující kvalitu

U tepelně ošetřených (heat treatment) berylů se upravuje intenzita barvy. Například zahřátím zelených, modro-zelených, žluto-zelených berylů na 250-500°C vznikají nebesky modré akvamaríny.

Iradiací (gama zářením) bezbarvé a slabě nažloutlé beryly přechází do intenzivní modré barvy.

Časté imitace: pro sklo, syntetický spinel, ozařované topazy.

PŘEJÍT NA NABÍDKU: BERYL, ŠPERKY S BERYLEM

TOPAZ

Index lomu: 1,564 – 1,604
Hustota: 2,65 – 2,78 g/cm³
Mohsova stupnice tvrdosti: 8
Krystalizace: kosočtverečná (ortorombická) a tvoří hranoly
Existuje v barvách: čirý, IMPERIAL TOPAZ je žlutý-žlutohnědý-červenohnědý- oranžový, dále růžový, fialový a tradiční modrý.

Vznik a výskyt topazu

Jedná se o pozdně magmatický minerál s velkým obsahem hliníku a železa. Topazy nejlepší kvality se vyskytují v Brazílii, Srí Lance, Pákistánu, Zimbabwe, Nigérii a Tanzanii.

Laboratorní procesy upravující kvalitu

Červenohnědé topazy při zahřátí na 500°C mění barvu na růžovou a bezbarvé se ozářením mění na modré.

Typické modré zbarvení topazů ve škále od nejsvětlejšího:

Sky blue topaz (nebesky modrý)

London blue topaz

Swiss blue topaz

PŘEJÍT NA NABÍDKU: TOPAZ, ŠPERKY S TOPAZEM

NENÍ ZIRKON JAKO ZIRKON

Kubická zirkonie (CZ) Přírodní zirkon

Index lomu: 2,174 Index lomu: 1,790 – 2,015

Hustota: 5,50 – 6,20 g/cm³ X Hustota: 3,91 – 4,73 g/cm³

Mohsova stupnice tvrdosti: 8,5 Mohsova stupnice tvrdosti: 6,5 – 7,5

Krystalizace: krychlová (kubická) Krystalizace: čtverečná (tetragonální)

V bižuterii a levných špercích se často používá zirkonie, jedná se o kubickou zirkonii, která se v praxi značí CZ (cubic zirconia). Vznikla v laboratořích jako dostupná imitace pro drahé kameny, existuje ve všech barvách i odstínech s cenou rovnající se sklu. Kubická zirkonie je nejoblíbenější syntetický kámen, který byl vyvinut jako levná náhražka diamantu v sedmdesátých letech 20. století v Moskvě a v roce 1976 byl uveden na trh šperkových kamenů. V Čechách se pro něj vžilo nesprávné označení „zirkon“. Na mohsově stupnici tvrdosti má kubická zirkonie tvrdost č.8 a jeho index lomu je dokonce vyšší než u safíru. Přírodní (pravý) zirkon je však přírodní materiál odlišného chemického složení, krystalické soustavy i ceny. Nalezneme ho na Srí Lance, v Kambodži, Barmě, Madagaskaru, Thajsku, Australii, Mozambiku, Nigérii, Tanzánii. Zajímavostí je, že naleziště zirkonů jsou i v České republice.

Tepelně se ošetřují, při teplotě 850-1000°C se hnědé mění v modré, zvláště zirkony z Kambodži. Zirkony ze Srí Lanky mohou po zahřátí ukazovat tzv. kočičí oko.

PŘEJÍT NA NABÍDKU: ZIRKON, ŠPERKY SE ZIRKONEM

SAFÍR

Index lomu: 1,758 – 1,780
Hustota: 3,9-4,05 g/cm³
Mohsova stupnice tvrdosti: 9
Krystalizace: klencová (trigonální) a tvoří bypiramidy a sloupce

Safír je korund, který je díky obsahu železa či titanu zbarven domodra. Safír se vyskytuje také v dalších barevných „fancy“ variacích, kde ovlivňují barvu další stopové prvky jako je chrom, měď nebo hořčík.: ČIRÝ SAFÍR, ŽLUTÝ SAFÍR, ZELENÝ SAFÍR, růžově-oranžový PADPARADSCHA SAFÍR. Jediná barva, kterou safír nemůže mít je červená, protože červené safíry nazýváme rubíny.

Vznik a výskyt safíru

Nejkvalitnější a nejčistější safíry vznikají při metamorfóze, kdy dochází díky vysokým teplotám a tlakům ke změně fyzikálních vlastností. Tato přeměna dělá drahokam odolnější vůči opotřebení.

Především v Barmě a Srí Lance vznikají v mramorech ty nejkvalitnější safíry. V Kašmíru se objevují v rulových čočkách a méně kvalitní safíry, avšak stále ve šperkařské kvalitě, vznikající při magmatické krystalizaci v Thajsku či Kambodži.

Zajímavým optickým jevem, který se objevuje u safírů i rubínů je asterismus – Star effect.

Jedná se optický jev, kdy se světlo odráží od rutilových inkluzí a vytváří tak šesticípou hvězdu (inkluze jsou uspořádané a orientované ve třech různých směrech svírajících úhel 60 stupňů). Výjimečně vznikají také hvězdy čtyřcípé, dvanácticípé, osmnácticípé a dokonce i dvacetičtyřcípé hvězdy. Velmi vzácné jsou dvojhvězdy, dvě hvězdy vedle sebe, paralelní hvězda, atd.

Laboratorní procesy upravující kvalitu

Zcela běžně se na trhu objevují korundy tepelně ošetřené (heat treatment). Toto ošetření upravuje intenzitu barvy. Například barva modrých safírů může být zintenzivněna chemickou redukcí nebo naopak zesvětlena chemickou oxidací. Žluté a oranžové safíry pro jejich intenzivnější barvu stačí zahřát na teplotu 1500-1900°C. Toto ošetření snižuje cenu drahokamu.

Dalším procesem upravující kvalitu je vyplnění různých inkluzí a prasklin sklem (glass filled). Tato úprava už ovlivňuje čistotu drahokamů a musí být uvedeno v certifikátu. Tato informace výrazně ovlivňuje cenu.

Kvalita silně poprskaných a světlých rubínů může být upravena barvením (dyeing). Používá se červený olej, vosk, pryskyřice a jiné substance. Barva se může časem vytrácet.

Všechny laboratorní procesy upravující kvalitu, barvu nebo čistotu odhalí kvalifikovaný pracovník v gemologické laboratoři především pomocí mikroskopu. Pokud není kupující upozorněn na tyto úpravy snižující cenu drahokamu nebo není-li tato informace uvedena v certifikátu, dopouští se prodávající podvodného jednání.

Časté imitace: sklo, kubický zirkon, syntetický spinel.

PŘEJÍT NA NABÍDKU: SAFÍR, ŠPERKY SE SAFÍREM

RUBÍN

Index lomu: 1,758 – 1,780
Hustota: 3,9-4, 05 g/cm³
Mohsova stupnice tvrdosti: 9
Krystalizace: klencová (trigonální) a tvoří bypiramidy, sloupce

Rubín je korund, který je díky obsahu chromu zbarven do známé rubínové růžovo-červené barvy

Vznik a výskyt rubínu

Nejkvalitnější a nejčistější rubíny vznikají při metamorfóze, kdy dochází díky vysokým teplotám a tlakům ke změně fyzikálních vlastností. Tato přeměna dělá drahokam odolnější vůči opotřebení.

Nejkvalitnější rubíny vznikají (tak jako safíry) v mramorech a to především v Barmě, Vietnamu či Srí Lance. V Tanzánii vzniká rubín nejvyšší kvality v rulách a amfibolitech. Méně kvalitní rubíny, avšak stále ve šperkařské kvalitě, vznikají při magmatické krystalizaci v Thajsku, Keni či Kambodži.

Zajímavým optickým jevem, který se objevuje u safírů i rubínů je asterismus – Star effect.

Laboratorní procesy upravující kvalitu

Zcela běžně se na trhu objevují korundy tepelně ošetřené (heat treatment). Toto ošetření upravuje intenzitu barvy. Například už na konci 70. let se tepelně upravovaly thajské a kambodžské rubíny, aby se zbavily modrého odstínu a získaly požadovanou typicky rubínovou barvu. Toto ošetření negativně ovlivňuje cenu drahokamu.

Dalším procesem upravující kvalitu je vyplnění různých inkluzí a prasklin sklem (glass filled). Tato úprava ovlivňuje čistotu drahokamů a musí být uvedena v certifikátu. Tato informace výrazně ovlivňuje cenu.

Kvalita silně poprskaných a světlých rubínů může být upravena barvením (dyeing). Používá se červený olej, vosk, pryskyřice a jiné substance. Barva se může časem vytrácet.

Časté imitace: sklo, kubický zirkon, syntetický spinel.

PŘEJÍT NA NABÍDKU: RUBÍN, ŠPERKY S RUBÍNEM

DIAMANT

DIAMANTY, ŠPERKY S DIAMANTEM